Výstavy

2021 Výstava v Jakubec Gallery

Tato výstava probíhá až do 14.12.2021

Jedna z reakcí

Můj pocit byl - skvělá výstava. Na první pohled nová kapitola tvorby Evy. Na více obrazech se hlavně objevila voda a vzduch, modré a bílé tóny. Je tu zastoupena i část obrázků v převažujících hnědých tónech, odpovídajících minulé kapitole. Prostor je velmi mile přizdoben keramickými díly Evy z minula. Doporučuji navštívit, budete se tu cítit velmi dobře.
Galerii jsem chvíli hledal, část Lucerny je totiž pod lešením a tam není vidět na čísla domů. Šel jsem totiž od metra od Václaváku. Daleko lepší a blíže je to od tramvaje, zastávka u dívčí školy. V tomto směru je to první vchod do Lucerny, na kraji je Foto Pazdera. Galerie Jakubec je uvnitř budovy, asi tak uprostřed na křížení chodeb. Je na rohu, takže je zasklená ze dvou stran, a je to jediná místnost. Otvírací hodiny 11-19 h., ale pozor, jen pondělí, středa a čtvrtek. - spolužák paní Jandejskové

2018 Výstava Biblické motivy

Horská synagoga v Hartmanicích vystavuje malby Evy Jandejskové, které jsou obohaceny kovovými plastikami Vítězslava Stoklasy.

2018 Souznění barev a tvarů

Výstava obrazů v Kaiseršteinském paláci na Malé straně.

2017 Výstava Proměny

Mám ráda písek pro jeho malebnou krásu, klid a přívětivost lidí. Vznikla zde také moje dlouholetá přátelství.

2017 Salon výtvarníků Prahy 5 “městská krajina Smíchov ”

2015 Výstava - Biblická témata

Výstava - Biblická témata

1. - 30.9.2015

2015 Eva Jandejsková a Jan Brabenec - Výstava v rámci Lomnického kulturního léta

To jsem se vrátila do Lomnice, opět v rámci Lomnického kulturního léta, tentokrát s Janem Brabencem. Součástí byly i exponáty z výstavy Kočky-ptáci, která byla na Újezdě. Tehdy v Lomnici nám výstavu uváděl Ivo Šmoldas a žertoval, že kočka je úžasné zvíře, protože je to jediný tvor, který je vždycky ochotný pustit chlup 🙂

2008 Výstava Olejové obrazy Evy Jandejskové

Ze Semil mám zážitek. Jelikož výstava byla instalována v archivu, tak ten archiv je chráněný, měli tam všelijaká bezpečnostní opatření. Po úvodních slovech na vernisáži začala hudební produkce. Jaroslav Krček se zpěvákem ze souboru Muzica Bohemica zahájili vernisáž tak úchvatně, že se rozozhučela siréna pro zabezpečení archivu. Koncert byl přerušen a poplach odvolán.

2006 Výstava Biblické inspirace, Kostel Nejsvětějšího Salvátora

To byla krásná akce v kostele u sv. Salvátora. Výstavní prostor je na ochozech, chodí se tam po prudkých schodech, přes sakristii. V ní také byla překrásná vernisáž

2003 Výstava Příběhy a reflexe v olejových a keramických obrazech

V rámci Lomnického kulturního léta probíhaly koncerty a já jsem v muzeu vystavovala. Výstavu mi zahajoval Jarda Krček.

2002 Výstava v Art Galery 34

Autorka byla zařazená do výstavy v Art Galery mezi expresionisty.

2000 Cyklus Hudba pod Petřínem

Cyklus koncertů se konal pod záštitou Rádia Svobodná Evropa, pořádal ho Nadační fond Zdeňky Podhajské a byl provázen obrazy z ateliéru Evy Jandejskové.

1997, 1998 a 2017 Výstavy na Portheimce

V téteo galerii vystavovala Eva Jandejsková celkem třikrát.

Poprvé u příležitosti svých 50. narozeniin - to nejlepší z 25 let tvorby s názvem Eva Jandejsková - Keramika - obrazy - mozaika - plastika (1997).

Tehdy jsem si zaplatila výstřižkovou službu, abych nemusela hlídat, v kterém časopise se objevím. Bylo to praktické.
Ale vzpomínám si, jak si hudební skladatel Jindřich Jindřich taky zaplatil výstřižkovou službu, aby mu posílali všechny zmínky o něm, aby měl takové výstřižky, jako mám já. Furt mu nic nepřicházelo, nepřicházelo a pak mu přišla taková krvavá story, jak se neznámá dívka vrhla z mostu se slovy „Jindřichu, Jindřichu, cos mi to udělal?

Inu, vyhledávali jméno. Byl z toho úplně vyděšený. Tak Jindřichu Jindřichu - výstřižková služba, pozor na ni 🙂 .

Na Portheimku mám víc vzpomínek. Jednak, oni dělali výstavy vždy po měsíci. A po mě měl výstavu Olbram Zoubek. On měl dva dny na instalaci, já den na balení. Byl to fofr.
Také tam sídlilo Rádio Classic. Dělali vždy jako prezentaci výstavě interview s umělcem a pouštěli to do parku a do ulice. Tak mě tam zavolali na rozhovor. Já a interview, já a televize, prostě neštěstí. Na radu mého muže si mě vzali do té natáčecí kabiny a povídali jsme si o tom, o čem si budeme povídat. A když jsme skončili a já už měla hrůzu z toho, co mě čeká, tak mi řekli: My jsme to už natočili. Takže takhle mne obešli, na žádost mého muže, alespoň to bylo přirozené, nemusela jsem se klepat. To se mi ulevilo, jak to se mnou dobře sfoukli. Na Portheimce jsem měla vystavený návrh na ten oltář do Itálie. Byl v papírové podobě. Do výstavní síně se tam chodilo po prosklené ploše přes takové terárium pro zvířata, pro hady, nevím pro co ještě. A já do toho terária dala ten oltář a koukali jsme, co to tam pod tím sklem, dole je. Bylo to dobře nasvícené, ten výstavní prostor byl moc hezký. Byly tam panely, které byly variabilní, daly se změnit, takové kóje, které byly průsvitné, jako síťové, takže vy jste viděla skrz, kdo jde, co se děje, ale přitom na nich visely obrazy. Už to tam není. Teď se tam prezentuje sklo.

Podruhé se zúčastnila výstavy pro nevidomé s názvem Výstava pro všechny, i pro ty, kteří nemohou vnímat výtvarné umění očima (1998).

.....bylo nesmírně zajímavé vidět nevidomé děti, jak velice pozorně a pomalu osahávají keramiku a vnímají ji.....

1994 Výstava SOMMERAUSSSTELLUNG, Drei Seen Galerie

Společná výstava s innsbruckým sochařem, který pracoval se dřevem.

Myslím, že z této výstavy byla uveřejněna v novinách vůbec moje nejhorší fotka. Vypadám na ní tehdy starší, než jsem dnes.

1994 Výstava v Chrudimi - Tapisérie a keramika

Tohle byla prodejní výstava v Chrudimi, byla to tapiserie a keramika, já jsem se tam účastnila jen asi se dvěma díly, protože to bylo kolektivní. A ještě dva obory, tak by se tam toho víc nevešlo.

1989 Výstava v německém Bayreuthu

Měla jsem výstavu v tabákové fabrice. Ředitel fabriky byl nadšen, protože keramickou výstavu tam ještě neměli. A já z jeho reakce byla nadšená taky, protože většinou, když se někam přijelo, tak se všichni zhrozili, protože je těžké zavěsit keramiku.
Klasické závěsy na obrazy, grafiku, jsou typizované, mají jezdce a na ně jsou všichni vybaveni. Ale s keramikou to je jiná práce. Hřebíčky, skobičky a všechno na pevno. Některé výstavní prostory vůbec technicky neumožní zavěsit třeba 40kg mozaiku. Nebo památkově chráněný prostor v Ostrihomi neumožňoval jakýkoliv zásah do středověkých zdí.
Problém... Takže ve fabrice měli panely, tam se to zavěsilo a byli spokojení. A já taky.

Takto o výstavě informoval Nordbayerischer kurier - všimněte si fotky s obrazem Dáma s pávem - tento obraz obdivoval syn Alfonse Muchy, Jiří Mucha.

1988 Výstava Kočky - ptáci, Dílo, Újezd

Opět šlo o skupinovou výstavu, tentokrát s námětem Kočky - ptáci, takže jsem tam musela dát kočky a ptáky, trošku jsem se do toho roubovala. A já jsem pak ty kočky a ptáky prezentovala, například časopisu Květy jsem dala všechny fotky koček a ptáků a oni tomu dali titulek Pohoda v duši. Asi se jim to jevilo líp 🙂

1988 Výstava La DONNA NELL ARTE v italské Gorizii

Účastnila jsem se se svými exponáty výstavy Ženy v umění, Bylo to v Gorizii, na rozhraní Itálie a Jugoslávie. V tamní galerii prezentovala svá díla mezinárodní zastoupení autorek. Byla jsem tam pozvaná, ale osobně jsem se nezúčastnila. Zastupovala mne tam a společně také vystavovala moje kamarádka z dětství Michaela Bíchová, která žila v Itálii a malovala krásné obrázky na sklo. Byla absolventkou bechyňské keramické školy, takže jsme měly k sobě i profesně blízko.

1986 Výstava Vánoce s knihou a keramikou

viz. média

1986 Výstavní síň Kniha - metro Leninova

Výstava, kde kromě zavěšených a prostorových váz a váziček byly k vidění nejnovější práce - velké keramické mozaiky a plastiky s různými náměty.

Do výstavní síně občas prinikne hluk projíždějícího vlaku metra, ale svět zde soustředený si ho příliš nevšímá. Je prozářen tichým vnitřním světlem, světlem, jehož spektrum tvoří melancholie, samota, ale i zdrženlivá a o to hlubší radost.

1986 Výstava na Újezdě

Tam byla skupinová výstava Českého fondu výtvarných umělců. Prodej zprostředkovávalo DÍLO. Téma - hudba

1985 a 1987 účast na Výstavě české keramiky v Paláci kultury

Byla jsem oslovena, abych na tuto výstavu v Paláci kultury dodala svoje exponáty. Žádnou další součinnost nepotřebovali

1981 Výstava Kladno

Na Kladně byla bolševická paní ředitelka, která špatně pojistila výstavu a při cestě exponátů zpět ke mě domů, se jich většina rozbila. Ona k tomu měla postoj - No, tak se něco rozbije. Já se pak s nimi musela soudit, ale měla jsem svojí právní zástupkyni, paní doktorku Burešovou (později byla ministryně spravedlnosti). Tenkrát obhajovala disidenty. Ta si mě vzala pod ochranu a soudila se za mně na rudým Kladně. Vyhráli jsme to a oni museli zaplatit.

1979 Výstava Eva Jandejsková a Emilia Tomanová

To byla další výstava prostřednictvím Kulturních středisek, která je dělala nezávisle na fondu a svazu. Pořádali výstavy mladým výtvarníkům, aby se mladí dostalo do světa. Takže já jsem dostala tu možnost a proto jsem byla v Berlíně, Sofii a Budapešti. Z Budapešti mám vzpomínku. Pro výzdobu květinových váz jsem potřebovala květiny. Jela jsem za Budapešť do přírody, natrhat si větve. Zabloudila jsem, Než jsem se dostala do hotelu, tak jsem hodně nastydla, ztratila jsem hlas. Abych na výstavě mohla promluvit, léčili mě osvědčeným maďarským způsobem - papričkami. V hospodě mě poručili něco tak strašného, já jsem brečela, frkala a celá úplně natekla. Je pravda, že na vernisáži už to bylo lepší. Frťan a pálivé papričky - když vás to nezabije, tak vás to posílí.

1979 Výstava v Roztokách

Výstava keramiky Evy Jandejskové a fotografa Pavla Císaře vzbudila velký ohlas a stále se prodlužovala, až na celkových 7 měsíců.

Jenom se mrkněte, jak zněly titulky - Keramika nevšední krásy, Výlet za krásou, Nádherný lék. Každý to popsal nějak, ale vždycky tam ta krása byla. Byla to společná výstava s panem Císařem, který k ní připravil katalog a vystavoval svoje fotografie.

Když jsme s mým mužem tuto výstavu aranžovali, měli jsme na to asi 3 dny.

Můj muž byl velice precizní. Výstava probíhala ve vodní tvrzy. Představte si opevněnou tvrz se silnými zdmi a malými okénky.

V zápalu práce jsme nehleděli na čas. Když jsme pozdě v noci chtěli odejít, zjistili jsme, že jsme tam zamčení. Nikde nikdo. Mobily nebyly a tak nezbylo, než z okna volat o pomoc. V dálce za hradbami nás zaslechl noční vrátný a vysvobodil nás.

Tato tvrz se zapsala do našich životů nejen tímto zážitkem, 7 měsíců probíhající krásnou výstavou, ale i tím, že jsme se po 10 letech v této tvrzi s mým mužem vzali.

Krásné bylo, že si nás tam ještě pamatovali.

V tisku se o výstavě v Roztokách opravdu hodně psalo.

1978 - Falkensteiner Galerie, Falkenstein

Společná výstava Evy Jandejsková a Jana Brabence - keramika a kožené šperky.

Já jsem s panem Brabencem vystavovala mnohokrát, ještě v současné době vystavujeme. Poprvé jsme se setkali v roce 1973, když jsem seděla v nějaké šatně a přišel za mnou Honza Brabenec a říkal: Slyšel jsem, že děláte keramiku, nechtěla byste s námi… A já hned - No chtěla :) A tak se provázíme celým životem. Z té skupiny pěti výtvarníků už vystavujeme jen my dva

1977 a 1978 půroční putovní výstava po jedenácti bulharských městech, počínaje Sofií

Bulharské kulturní centrum organizovalo výstavu, která začínala v Sofii, já jsem byla na zahájení a pak výstava putovala po kulturních centrech v jedenácti bulharských městech

1977 - WIESMAR

Pro velký zájem veřejnosti byla výstava z Berlína instalována ještě v loděnicích ve Wiesmaru.

Stejnou výstavu pak hostilo i Kulturní centrum v Bulharsku, v Sofii.

Na základě výstavy ve Francii v roce 1975, kterou jsme dělali přes Ministerstvo zahraničí se na nás pak obracela Kulturní centra v různých zemích, a také o tom informovaly tamní noviny Neues Deutschland v Berlíně, DDR si potom ode mne celou tuhle kolekci zakoupilo, protože tam postavili novou budovu a chtěli ji něčím vybavit. Umělecké předměty šly koupit, protože jsem to dělala přes Art Centrum za valuty, kdybych to dělala přes Svaz autorů nebo Fond výtvarných umělců, tak jsem nikdy neprošla. Za valuty, to šlo - kdokoliv, kdekoliv, cokoliv, za koruny na tom seděla komise Fondu výtvarných umělců a ta podporovala jen svoje oblíbence

1976 - Výstava Berlín

V Československém kulturním centru v Berlíně Eva Jandejsková vystavovala společně s akademickou Malířkou Světlou Žákovou - Štrupovou.

1976 Výstava v Píseckém muzeu

Osvědčená pětice výtvarníků - JAN BRABENEC, kožený šperk - EVA JANDEJSKOVÁ, keramika - RAFAEL KMOBLOCH, batika - ZUZANA KNOBLOCHOVÁ, drhaná krajka - TOMÁŠ NOVÁK, fotografie, která společně poprvé vystavovala v roce 1973, vzbudila zájem návštěvníků i tehdejšího tisku - Lidové demokracie, Práce, Mladé fronty.

1975 navazující putovní výstava v La Rochelle, Limoges, Caudry, Nimes, Marseille

Na základě výstavy v Paříži v rámci prezentace mladých výtvarníků pak navázala putovní výstava po Kulturních centrech ve Francii.

1975 Výstava v Paříži ve čtvrti Nanterre

Článek naleznete zde

1974 a 1975 Mezinárodní veletrh užitého umění ve Frankfurtu nad Mohanem

Já jsem v té době nemohla vystavovat ani prodávat, protože jsem nikdy neprošla schválením komise Fondu výtvarných umělců. Ale účast na tomto veletrhu zajišťovalo Art Centrum, což byla organizace zahraničního obchodu, který když prodávala a získávala valuty, tak pustili každého, kdo se byl schopen na trhu uplatnit a valuty přivézt. Takže jsem tam mohla vystavovat, protože tam nevládly komise, ale svobodný trh.

1974 Vídeň UNICEF

Expozice vyprodána

1974 SSM INVESTA

Výstava k mezinárodnímu roku ženy.
Kolektivní výstava.

1973 První výstava

JAN BRABENEC - EVA JANDEJSKOVÁ - RAFAEL KNOBLOCH - ZUZANA KNOBLOCHOVÁ - TOMÁŠ NOVÁK

Pět výtvarníků vystavuje šperky, keramiku, batiku a fotografie a vnáší nové estetické hodnoty do interiéru a módy.

Snoubilo se zde využití zapomenutých technik - voskové batiky a paličkované krajky s využitím tradičních materiálů pro věci dosud netradiční - kožené šperky, užitná keramika.

Šlo o první opravdovou sebeprezentaci autorky ve velké výstavě.