Keramika pro krásu

To, co na první pohled vypadá jednoduše, nohy šlapou a ruce formují hrneček, je dost těžké. Zkoordinovat pohyb rukou a nohou a tělo udržet v klidu.

Autorka tvořila vázy, vázičky, popelníky, vázy na zeď a na Vánoce sérii zakuřovadel – takových domečků pro františky.

Dělala jsem točené věci, z různých úhlů, zepředu, zezadu. Každá ta váza byla k nějakému květu nebo skupině květů určená. Např. okraje keramiky, které byly prolamované, udělaly kolem jednoho květu okrasu. Do velkých váz jsem vkládala vložky, aby se nemusela vodou plnit celá váza a také proto, že ve vložce se lépe vyměňuje voda a snadněji se vymývá.

Svícny jsem také dělala praktické, na dvě půlky. Když je rozpojíte, lehce dovnitř vložíte svíčku a zaklopíte.

Proč chodila na předmět točení hrnčířským kruhem včas? Proč jí bavily vázičky na zeď? A jak vypadá malá, přátelská souprava? Dočtete se v článku z Lidové demokracie.